položek:0
cena:0,- Kč
Velký sortiment dětského zboží, kterým potěšíte Vaše dítě i sebe. Kočárky, autosedačky, dětský nábytek, hračky, dětský pokoj, dřevěné hračky, přebalovací pult, dětské postýlky a další dětské zboží.
hlavní strana články křestní jména mateřské školy
hračky, dětské zboží, kočárky, chůvičky: 1208
video ukázky: 166 , dokumenty a manuály: 429 ,
obrázky: 21731 Co nejvíce hledáte?, Archív
 
 
 
 
 

Pevnost Boyard dobyta

datum: 06.06.2010
zdroj: PS GALAXIE

Tento víkend, neboli 4.-6.6.2010, proběhl letní sraz v Malé Hraštici. Vydali jsme se za tajemstvím pevnosti Boyard, ale hlavní věc, o kterou se všichni zajímali, bylo nedávné hlášení stroje času. V něm nám sdělil, že právě tento víkend nás přesune do minulosti naposledy. Cílový rok byl 1945, univerzita v Princetonu, osoba Aleberta Einsteina.
 
 
V pátek jsme se vydali z hlavního nádraží vlakem směrem na Malou Hraštici. V tábořišti nás přivítal otec Fura, strážce pevnosti, a jeho věrný druh Paklíč. Aby nás otec Fura vůbec vpustil do Boyardu, museli jsme prokázat odvahu a nebojácnost i dobrou paměť při noční cestě lesem. Naštěstí se nikdo nebál (nebo jenom malinko) a otec Fura nám dovolil vstoupit do pevnosti.
 
Druhý den ráno nás otec Fura s Paklíčem provázeli jednotlivými místnostmi pevnosti, kde jsme museli plnit nejrozmanitější úkoly. Za každý splněný úkol jsme dostali indicii, která nám měla pomoct uhádnout skryté slovo. Jen ten, kdo hádanku nakonec rozluštil, mohl získat poklad.

 V některých místnostech jsme museli soutěžit proti pomocníkům otce Fura, jako třeba při otáčení „želvy“ na krunýř nebo při sbírání barevných papírků zpod drápů krvelačných bestií v podzemí. Jiné místnosti nás donutily soutěžit proti sobě navzájem. Indicii pak získala jen ta nejlepší skupinka. Takto jsme například procházeli minovým polem nebo hráli Furovu oblíbenou hru „Člověče, nezlob se“ v monstrverzi.
 

 

Večer jsme po parném dnu odpočívali u ohně, když se najednou zčistajasna ozval stroj času. Sám od sebe nás přesunul do roku 1945 na univerzitu v Princetonu poblíž laboratoře Alberta Einsteina. Po přesunu jsme vykonali rychlý průzkum okolí a našli jsme již zmíněnou laboratoř. V ní právě pracovalo několik vědců včetně geniálního fyzika. Radili jsme, co podniknout dál, protože stroj času nám na pobyt v minulosti vyměřil pouze jednu hodinu, když najednou přišel muž v uniformě armádního generála a odvedl všechny vědce neznámo kam. Využili jsme situace a rychle jsme vnikli do pracovny. Po stěnách byly rozvěšeny nejrůznější papíry s anglickými texty, na tabuli byly namalované diagramy, na stole vedle kávy ležely složité plány a výkresy. Do toho všeho hrál z radia jazz. Netrvalo dlouho a objevili jsme Einsteinův osobní deník s plány a náčrty stroje času. Abychom neporušili časové kontinuum, nemohli jsme nic odnést pryč z pracovny. Mezitím se vědci blížili zpátky. Rychle jsme se skryli za rohem pracovny a pozorovali ostrou hádku. Einstein v hněvu vyběhl před pracovnu a začal pálit své výzkumy. Ostatní vědci ho od toho odtrhli a odvedli zpátky dovnitř. Věřili jsme v nejhorší, a to, že Einstein spálil svůj deník. Naštěstí opak byl pravdou a deník ležel vedle ohniště neporušen. A také několik plánů a výkresů. Teď už jsme vše mohli vzít. Vrátili jsme se zpátky ke stroji času a přesunuli se do přítomnosti. Stroj času se po přesunu automaticky zablokoval a zdá se, že je nepoužitelný pro další cestování. Z deníků ani z plánů jsme zatím nic nevyčetli, ale obojí podrobíme bližšímu zkoumání na schůzkách.

 

V neděli pro nás otec Fura připravil závod spojený s hledáním kešky. V průběhu závodu na nás čekalo několik místností pevnosti Boyard, kde jsme mohli získat další indicie. Na závěr jsme museli vyluštit skryté slovo. To se všem povedlo a otec Fura nás sladce a štědře obdaroval. Zbývalo už jen pobalit sakypaky a vyrazit na vlak zpátky do Prahy. Pevnost Boyard jsme dobili a získali jsme Einsteinův deník. Všichni doufáme, že podle něj budeme schopni vyrobit nový stroj času.