Ve srovnání se situací před pěti lety je to sice o něco méně, to ale neznamená pokrok. Děti si totiž bohužel čím dál víc nacházejí místo přirozených akčních aktivit jako plnohodnotnou náhradu pasivní sezení u počítače a sledování televize...Jak žijí dnešní školáci? Co je zajímá a jak tráví svůj volný čas? Na takové otázky odpovídalo více než 1 500 dětí v nedávném průzkumu projektu Není nám to jedno. Výsledky asi nepotěší nikoho z nás. Potvrdilo se totiž, že životní styl našich dětí se za posledních pět let podstatně zhoršil.
Není jedno, jak žijí děti!
Průzkumu, který byl součástí projektu Není nám to jedno!, se zúčastnilo 1 535 dětí ve věku od 6 do 16 let. Jeho cílem bylo vzbudit zájem o životní styl dnešních dětí. Způsob jakým tráví svůj volný čas, zda sportují a jak se stravují, má totiž zásadní význam pro jejich další život. Pokud dítě sedí denně mnoho hodin u televize nebo počítače místo sportování nebo hraním si s kamarády, přijme to jako normu a v dospělosti své zvyky bude měnit jen těžko, říká psycholožka Kateřina Beerová.Podle výsledků průzkumu téměř třetina školáků (31 %) nechodí do žádného kroužku, přitom v roce 2005 to byla pouhá desetina (10 %). Roste počet těch, kteří tráví svůj volný čas u televize (43%), počítačových her nebo na internetu (30%). Zatímco v roce 2005 se denně nudilo 10 % dětí, z letošních výsledků vyplývá, že nudu denně zažívá již pouze 4 % z nich. Přestože tento výsledek může značit pozitivní trend, z čísel zároveň vyplývá, že volný čas dětí je zaplněn méně smysluplnými aktivitami jako sledováním televize nebo hraním her na počítači. Zatímco v roce 2005 strávilo denně hraním her nebo surfováním na internetu 25 % dětí, v letošním roce se jedná již o 36 %...Není nám to jedno!
Průzkum odhalil i příčiny zhoršujícího se životního stylu dětí. Zajímá vás třeba, proč třetina dětí nechodí do žádného kroužku? Pro pětinu z nich je to kvůli nedostatku času. Pro 18 % dětí je překážkou časově náročné dojíždění a 17 % dětí a jejich rodičů odradila od návštěvy kroužku jeho vysoká cena. Nebo jednoduše nemají zájem. Dostupné aktivity pro ně prostě nejsou dostatečně atraktivní.Některé konkrétní otázky a odpovědiJak často nemáš ve svém volnu co dělat (nudíš se)?
Výsledky ukazují, že pouze 4 % dětí se nudí denně. Minimálně jednou za týden je to však již 44 %. Oproti tomu více než polovina (52 %) zažívá nudu pouze několikrát do měsíce. Od roku 2005 klesl počet dětí, které se denně nudí celkem o 6 %.Co bys dělal/a ve svém volném čase, kdyby sis mohl/a vybrat?
Navzdory moderním technologiím by stále celá polovina dětí, pokud by měla možnost výběru, preferovala ve svém volném čase hraní s kamarádem či sourozencem (celkem 50 %). 16 % dětí upřednostňuje hru na PC či internetu, 10 % z nich pak sledování TV nebo videa. Čtení knihy či poslech hudby by ve svém volném čase zvolilo shodně 12 % dětí. Data o tom, že děti by volný čas nejraději trávily s kamarády, vycházejí prakticky ze všech výzkumů. Kamarádi jsou po rodině nejbližší referenční skupinou, je s nimi největší zábava a pochopitelně si spolu nejvíce rozumí. Čím jsou děti starší, tím více chtějí s kamarády být. Jejich společná činnost ovšem většinou není nijak zajímavá. Jde především o bezcílné procházení se a povídání. V případě trávení volného času tak neprojevují dostatek kreativity. Velmi dobře sice vědí, co dělat nechtějí, ale vůbec nevědí, co by dělat chtěly, komentuje výsledky průzkumu Miroslav Bocan z Národního institutu dětí a mládeže.Navštěvuješ nějaký zájmový kroužek?
Z výsledků průzkumu je patrné, že 58 % dětí navštěvuje alespoň jeden zájmový kroužek. Ve věkové kategorii 10 15 let jde dokonce o 62 % dětí. 11 % všech českých dětí pak navštěvuje 3 a více zájmových kroužků. Naopak celá třetina dětí (31 %) nenavštěvuje žádný zájmový kroužek či oddíl, přičemž na venkově se jedná dokonce o 36 % dětí. Z věkové kategorie dětí, které nějaký kroužek navštěvují, je nejvíce zastoupena skupina ve věku 912 let. Mladší děti (69 let) chodí do kroužků méně často, protože k určitému typu aktivit ještě nedospěly, nevyprofilovaly se". Starší děti od cca 1314 let kroužky opouštějí, jelikož je často již přestanou bavit. Pokud zůstávají, tak spíše ve sportovních oddílech, kde je možné měřit jejich výkonnost a stále se posouvat. Navíc se zcela přirozeně zvyšuje míra jejich autonomie v rodině a oni stále více rozhodují o tom, co budou ve svém volném čase dělat , komentuje výsledky průzkumu Miroslav Bocan z Národního institutu dětí a mládeže.Proč nechodíš do žádného kroužku/oddílu?
Hlavním důvodem, proč děti žádný kroužek nenavštěvují, je především nedostatek času. Tuto odpověď uvedla pětina všech dotázaných dětí. Dalšími důvody jsou též časově náročné dojíždění (18 %) a finanční nákladnost (17 %). Nedostatek času bývá často spojen s vyššími nároky na přípravu do školy. Mezi další často uváděné důvody patří také nezájem dětí o navštěvování kroužků. Problémem může být také to, že nabízené aktivity nejsou pro děti atraktivní, nejsou tzv. in. Zájmové organizace ne vždy reagují vhodně na aktuální potřebu dětí a mládeže, komentuje výsledky průzkumu Miroslav Bocan z Národního institutu dětí a mládeže.Jak ze začarovaného kruhu ven?Mgr. Kateřina Beerová, psycholožka radí:
* S kroužky je vhodné začít ve školním věku za podpory a dohledu rodičů. Ti by ovšem měli respektovat individualitu dítěte, jeho nadání a zájmy,, nikoli si promítat do svých dětí vlastní nenaplněné sny a ambice. Není dobré počtem kroužků dítě přetěžovat. * Počítač sám o sobě je jen nástroj, který neubližuje. Záleží tedy na rodičích, jakým způsobem vedou své dítě k práci s ním. Stejně jako vybírají dětem knížky vhodné pro jejich věk, měli by vybírat i to, co dítěti nabídnou na počítači. Měli by také dbát na to, aby komunikace dítě - rodič nepřerostla v komunikaci dítě počítač. A je třeba si uvědomit, že negativním jevem nadměrného vysedávání u počítače jsou úniky do virtuální reality a někdy i úbytek citovosti ve vztazích k ostatním lidem. * Televize by neměla být pouštěna jen jako kulisa. Dítěti v předškolním věku by měli rodiče programy vybírat, dítěti ve školním věku kontrolovat. Děti by neměly být vystaveny televizním programům obsahově nevhodným, zejména s agresivní, hororovou nebo děsivou sci-fi tematikou. Takové pořady mohou u dětí vyvolat projevy úzkosti nebo naopak agresivity.